Případová studie Senioři
Úvod
Podnět na ošetření tématu Volnočasové aktivity soběstačných seniorů na Rokycansku vzešel z úvodního mapování stávající sociální situace v regionu v rámci komunitního plánování sociálních služeb, dále byl projednán v pracovních skupinách a řídící skupině. Na základě setkání se zadavatelem – Centrem pro komunitní práci západní Čechy jsme zakázku upravili do dvou výzkumných otázek:
- Jaká nabídka volnočasových aktivit existuje na území ORP Rokycany?
- Jakým způsobem lze tuto nabídku zkvalitňovat?
Senioři jsou jednou z ohrožených skupin v přístupu k účasti na životě společnosti, a to z důvodu kombinace různých negativních bariér, zejména horšího zdravotního stavu, nižších příjmů, nižší úrovně vzdělání, nedostatečné dopravní dostupnosti, ztíženému přístupu ke službám, výskytu věkové diskriminace a přetrvávajících společenských stereotypů ve stáří.
Snaha zmírňovat toto ohrožení by měla být programovou součástí působení řady veřejných aktérů – samospráv, státu, krajských úřadů, neziskových organizací, vzdělávacích organizací a dalších. ...“zásadní je minimalizovat přetrvávající negativní postoje společnosti ke stárnutí. Stárnutí populace je většinou prezentováno pouze v kontextu zvyšujících se nákladů na zdravotní a sociální péči a rostoucích nároků na důchodový systém. Přínos seniorů není dostatečně zdůrazňován...”
Zvyšující se střední délka života, stejně jako dostupnost kvalitní zdravotní péče a zvyšující se životní úroveň přispěly k tomu, že také v České republice vstupují do penzijního věku generace, které jsou relativně zdravé, vzdělané a sociálně zabezpečené. V důchodu stráví každý z nich průměrně 20 let života. Relevantní součástí této životní etapy se tak stává otázka volného času a jeho vhodného naplnění.
Závěr
Seniorské organizace
Organizace seniorů jsou zřizovány na Rokycansku poměrně běžně, působí zhruba v každé obci nad 600 obyvatel (např. Ejpovice). Z našich šetření vyplývá, že často navazují na společenské organizace existující již před rokem 1989. Jsou zřizovány svými obcemi, nebo mají formu občanských sdružení/zapsaných spolků. Některé z místních seniorských organizací navazují na organizace odborářské a sdružují lidi, kteří byli dříve příslušníky nějakého profesního stavu (policisté, vojáci, pracovníci železáren či lesů).
V květnu roku 2019 vznikla také Rada seniorů města Rokycany, zastřešující 8 různých rokycanských organizací seniorů. Patrně nemá žádné větší ambice ovlivňovat dění v regionu a stejně tak jako u ostatních seniorských organizacích lze o ní říci, že působí především místně.
Senioři bývají členy dalších zájmových společenských organizací, jako jsou včelaři, zahrádkáři, hasiči, myslivci, sportovci či ochotníci.
V menších obcích (pod 500 obyvatel) je běžné, že se o “vyžití” seniorů stará obecní úřad. Například poskytováním prostor pro scházení, cvičení, nebo podporou kulturních a sportovních aktivit, pořádáním zájezdů apod. Nefungují zde klasické seniorské organizace, ale je možné vnímat zde péči o “aktivizaci” seniorů.
Dále je třeba v této souvislosti uvést, že během skupinových rozhovorů bylo opakovaně konstatováno, že pro řadu lidí v tzv. postproduktivním věku je typické, že nemají zájem o organizovanou činnost. Svou penzi vnímají jako legitimní příležitost žít zcela v soukromí bez větších a závaznějších vazeb na lidi mimo rodinu a nejbližší okolí (sousedy).
Struktura činnosti
Struktura činnosti seniorských klubů bývá velmi podobná. Členové klubů se schází (většinou pravidelně, jednou týdně) u kávy, čaje, harmoniky apod. Náplní těchto setkání je běžná lidská konverzace, využití možnosti být pospolu.
Několikrát do roka (i častěji) jsou na setkání pozváni hosté, kteří zde mají přednášku nebo diskusi na různá témata (zdraví, jídlo, cestování..).
Další možnou činností, které se členové/členky klubů zabývají, jsou rukodělné práce, prodejní výstavy výrobků. Společenské akce s hudbou a tancem či oslavy svátků v roce.
Senioři vyráží také ven – ve svých obcích a jejich okolí na společné vycházky, sportovní turnaje apod. Některé kluby organizují tematické zájezdy na zajímavá místa v ČR i v zahraničí.
Sebeorganizace, dobrovolnictví
Základní dojem, který jsme získali ze setkání se seniory, byla jejich vysoká schopnost sebeorganizace. Kluby fungovaly díky ochotě a spolupráci svých členů, jejich činnost byla pravidelná, rozmanitá a přesto otevřená dalším výzvám. Na otázku, zda mají nějaká nesplněná přání stran dění v klubu, se nám dostalo odpovědi, že ne, že pokud si něco přejí udělat, tak si to zorganizují a splní (například návštěvu Borské věznice).
Věková struktura seniorů a její vliv na činnost klubů
V diskusi v Radnicích se objevil problém zapojení tzv. mladších seniorů do 75 let. Jejich “volný čas” spolkne rodina a zahrádka a nemají tak čas účastnit se aktivit klubu. Organizaci tak schází “nová krev”, která je nositelkou nových nápadů i energie na jejich realizaci.
V Hrádku bylo naopak zdůrazněno, že specifickou skupinou mezi členy klubů (v Hrádku mají 2!), jsou lidé nad 80 let. Činnosti klubu se stále aktivně účastní, ale mají své vlastní potřeby (kratší trasy zájezdů, nízkopodlažní autobus).
Vzdělávání
“Systematické”, rozuměj dlouhodoběji koncipované vzdělávání pro seniory v námi zkoumaném území funguje také. Jeho nositelem však nebývají seniorské kluby, ale spíše obecní úřady, které spoluorganizují kurzy nabízené například Plzeňským krajem (projekt Bezpečí pro seniory, Informovaný senior).
Od akademického školního roku 2015/16 probíhá v prostorách Muzea města Zbiroh Univerzita třetího věku organizovaná ve spolupráci se ZČU. Studijním oborem je Regionální historie města Zbiroh a okolí.
V Rokycanech proběhl druhý akademický rok Univerzity třetího věku (U3V) pořádané stejně tak Západočeskou univerzitou v Plzni ve spolupráci s MěÚ v Rokycanech v oboru Regionální historie Rokycan a okolí ...
Propracovanou nabídku vzdělávacích a komunitních aktivit seniorů poskytuje Městská knihovna v Rokycanech, kterou rada města pověřila organizováním společenských a vzdělávacích aktivit pro seniory. V rámci programu “Knihovna seniorům” nabízí pravidelné pondělní přednášky. Spolupořádá také další vzdělávací akce jako např. počítačové kurzy, kurzy trénování paměti apod.
