PARTICIPATIVNÍ PROCESY

Participace je proces, který umožňuje lidem, skupinám, odborníkům podílet se na rozhodnutích, které obvykle rozhodují politici sami. Participace je tak proces, který na jednu stranu odnímá z politiků celkovou tíži rozhodnutí a na druhou stranu zplnomocňuje další skupiny podílet se na těchto rozhodnutích. Toto zplnomocnění a účast na rozhodování zároveň vede aktéry k odpovědnosti a důvěře. Výsledné rozhodnutí je tak založené na vzájemné dohodě co nejširšího spektra aktérů.

Participace je proces, který zahrnuje:

Vyjednávání s politiky a dohodu o míře zapojení jiných lidí a skupin do procesu rozhodování
Plán participace založený na analýze situace
Zplnomocňování lidí, kteří nemají informace: o cílech, itineráři procesu a hranicích rozhodování
Vlastní participativní proces
Rozhodnutí, obsah a jeho zveřejnění
Evaluace procesu

V různých projektech je naše role odlišná. Někdy působíme jako analytici a evaluátoři, někdy jako mediátoři sporných bodů, někdy jako průvodci a moderátoři procesem. V každé roli ale potřebujeme být seznámeni s celým procesem participace.

Metody pro nás neznamenají dogmatické normy, které musí být vždy uplatněny, ale v souvislosti s cíli projektu, dohodami s aktéry, potřebami zadavatele, je vždy participační proces rámován trsem metod, které nejlépe odpovídají danému projektu. Proto je součástí našeho participativního přístupu i stálá reflexe a evaluace procesu, flexibilita ke změnám, které s sebou práce s veřejností i klíčovými aktéry přináší.

2018/2019

Program Parky

Zadavatel: Nadace Proměny Karla Komárka.

DETAIL

2018

Louka za školou

Zadavatel: Městský obvod Plzeň 1 a Pěstuj prostor.

DETAIL

2017

Analýza participačního procesu

Programu rozvoje kultury ve městě Plzni na období 2020–2030.

Zadavatel: MgA. Šárka Havlíčková, součást přípravy Programu rozvoje kultury města Plzně na období 2020–2030.

DETAIL

2017

Reflektující tým v jednáních o stanici metra D.

Zadavatel: Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy.

DETAIL

2016

Roudnice nad Labem

Dostupnost, potřeba a kvalita sociálních služeb.

Zadavatel: Úřad vlády České republiky, Odbor pro sociální začleňování v romských lokalitách (Agentura).

DETAIL

2015

Jiráskovo náměstí

Společně s Pěstuj prostor.

DETAIL



MAKAI atelier, s.r.o.
nám. Míru 10,
Plzeň 301 00



IČO: 05693888
DIČ: CZ05693888



info@makai-atelier.cz
ida.kaiserova@makai-atelier.cz
petr.matousek@makai-atelier.cz

2018, 2019

Program Parky

Zadavatel: Nadace Proměny Karla Komárka.

Reflektující tým pro analýzu procesu revitalizace parků a veřejných prostorů ve vybraných městech ČR (Most, Ostrava–Poruba, Plzeň). Interaktivní setkávání s týmem, který ve vybraných městech řešil revitalizaci parků. Součástí jejich práce byla realizace projektu revitalizace v úzké spolupráci mezi samosprávou, veřejností a odborníky. V rámci tohoto projektu jsme pracovali metodou zúčastněného pozorování různých akcí, participativních setkání, analýzou dokumentů o proběhlých dílčích částech projektu, tematizovaných dialogických setkání s týmem a workshopem pro širší tým Nadace Proměny. Základním cílem bylo tematizovat postupy, které v rámci procesu byly používány, pojmenovat role jednotlivých aktérů, kategorizovat jednotlivé kroky do společných etap procesu.

METODA

Reflektující tým

Reflektující tým má svůj původ v psychoterapeutické praxi, kdy v rámci terapeutického procesu si terapeut přizve kolegy sledující jeho práci, kteří následně působí jako jeho rádci. Práce reflektujícího týmu se rozšířila i do jiných oblastí. V našem pojetí jde o otevřený dialog mezi zadavatelem a námi založený na sociologické analýze. Zadavatel má projekt, který je rozsáhlý, má mnoho etap, je dlouhodobý. Naším úkolem je sledovat a analyzovat průběh tohoto projektu, analyzovat strategie v jednotlivých etapách a jednotlivých aktérů projektu. Analyzujeme sociální aktéry procesu především s ohledem na jejich roli, hierarchii, strukturu, komunikaci v daném procesu a pomáháme tím zadavateli v kvalitním řešení projektu jak v jednotlivých fázích, tak i v celém projektu. Nevzniká následný text, ale pravidelné konzultace, které reflektují postupy procesu a v otevřeném dialogu mezi zadavatelem a námi vzniká návrh postupů pro další etapy projektu. Jedná se tedy o otevřený dialog mezi zadavatelem a námi, ve kterém je základním kritériem spolupráce a důvěra.

2018

Louka za školou

Zadavatel: Městský obvod Plzeň 1 a Pěstuj prostor.

Na tomto projektu jsme spolupracovali s vedením prvního plzeňského obvodu a spolkem Pěstuj prostor.
Jeho předmětem byla sociologická analýza prostoru jednoho z plzeňských sídlištních vnitrobloků a příprava a realizace participativního setkání s jeho obyvateli. Cílem těchto aktivit bylo posoudit architektonické a sociální možnosti řešeného území vnitrobloku z hlediska jeho následného rozvoje, zapojit do příprav projektu veřejnost, zjistit její zkušenost s užíváním území a její preference a podněty k budoucímu rozvoji území. Zadání vyplynulo z politiky Městského obvodu Plzeň 1, který se chce věnovat zlepšení vzhledu a užitných vlastností plochy ve vnitrobloku Hodonínská / Sedlecká / Brněnská, který se nachází na sídlišti Vinice.

Ze sociologického průzkumu vyplynulo, že území vnitrobloku lze rozdělit na tři vzájemně odlišně fungující části (tj. oblasti s odlišným sociálním charakterem a návazně i navrhovaným řešením). Za prvé na území „louky“ – nezastavěné zatravněné plochy o velikosti cca 11 tis. m². Za druhé na území „promenády“ nacházející se podél panelového domu v Hodonínské ulici, který navazuje na dětské hřiště a následně na zelenou plochu a byl řešen v projektu „Pěstuj prostor”. Třetím tématem pak jsou „partery“ v tomto území a jejich využití, které s sebou v podobě večerek přináší různé sociální konflikty. Následně byla připravena participativní diskuse s občany a plán participativního zpracování revitalizace prostoru.

Výsledným výstupem projektu byla brožura, celý text je dostupný ZDE:

METODA

Participativní setkání

Setkání s obyvateli/uživateli prostoru, pro který se zpracovává projekt revitalizace/změny. Smyslem setkání je sběr silných a slabých stránek místa, představ uživatelů o jeho rekonstrukci, funkcích. Dále zjistit neuralgické body - problematické body, které musí být v procesu participace dále řešeny a hodnoty území, které mají být v procesu změny zachovány. Nedílnou součástí tohoto setkání je představení úředníků a politiků, kteří mají projekt revitalizace v gesci a představení časového rámce projektu změny území.

Anketa

Na webových stránkách zadavatele (městského obvodu) je vyvěšena anketa pro občany o jejich představách využití místa, silných a slabých stránkách apod. Vzhledem k sociologickému zaměření MAKAI – ateliéru je anketa přípravným nástrojem vlastního participačního procesu. Anketa je vyhodnocena před prvním setkáním s občany, výsledky jsou zpracovány sociology a zveřejněny na webových stránkách či v místním zpravodaji.

2017

Analýza participačního procesu
Programu rozvoje kultury ve městě Plzni na období 2020–2030

Zadavatel: MgA. Šárka Havlíčková, součást přípravy Programu rozvoje kultury města Plzně na období 2020–2030.

V rámci projektu Programu rozvoje kultury ve městě Plzni na období 2020–2030 proběhl participační proces, ve kterém se uskutečnila setkávání různých aktérů/subjektů ve dvou skupinách – Garanční a Pracovní. Těmto setkáním předcházelo Kulturní fórum. Druhé Kulturní fórum se odehrálo po skončení participačního procesu Pracovní a Garanční skupiny. Byly zde prezentovány veřejnosti hlavní vize a události z obou skupin. Výsledkem procesu byl přijatý Program rozvoje kultury ve městě Plzeň na období 2020–2030.

Naším cílem bylo analyzovat hlavní témata participativního procesu, jeho potenciál, jeho problémy.

METODA

Analýza participačního procesu

Analýza participačního procesu je metodologicky zakotvena v zúčastněném pozorování, kdy působíme jako pozorovatelé procesu jednání. Z těchto jednání, která jsou moderována i svolávána někým jiným než námi (naším zadavatelem), pořizujeme zápisky, které jsou následně analyzovány a prezentovány zadavateli. Následuje společná diskuze nad dalším postupem procesu participace. Výsledkem je i jakýsi souhrnný, metodický text, který shrnuje základní body procesu, neuralgické body a role aktérů.

2017

Reflektující tým v jednáních o stanici metra D

Zadavatel: Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy.

Zadáním naší práce byla konzultace postupů složitého jednání mezi účastníky dotčenými výstavbou stanice metra D. Obsahem jednání bylo koordinované využití pozemků ležících pod jednou z plánovaných stanic Metra D. Vlastníci těchto pozemků nebyli v minulosti spokojeni s postupem města Prahy a jeho organizace zodpovědné za výstavbu metra (Dopravní podnik hl. m. Prahy) ve věci dohody o využití těchto pozemků a vyvolali soudní spor o zpracování Územního plánu v místě dotčených pozemků. Soud jim vyhověl a město Praha tak muselo s vlastníky usednout ke společnému stolu a pokusit se vyjednat nový, vzájemně uspokojivý způsob využití pozemků k výstavbě metra a jeho stanice. Účastnili jsem se jednání mezi vlastníky pozemků, developery, investory, politiky, řediteli příspěvkových organizací atd. v roli reflektujícího týmu.

Jeho úkolem je proběhlá jednání reflektovat, a připravovat a spolunavrhovat strategie pro další postup moderátorovi procesu, kterým byl Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy. Součástí naší metody bylo nejenom zúčastněné pozorování na jednáních, ale i mediální analýza procesu stavby metra D v tomto území a rozhovory se zúčastněnými aktéry.

METODA

Reflektující tým

Reflektující tým má svůj původ v psychoterapeutické praxi, v rámci terapeutického procesu si zde terapeut přizve kolegy sledující jeho práci, kteří následně působí jako jeho rádci. Práce reflektujícího týmu se rozšířila i do jiných oblastí. V našem pojetí jde o otevřený dialog mezi zadavatelem a námi, založený na sociologické analýze. Zadavatel má projekt, který je rozsáhlý, má mnoho etap, je dlouhodobý. Naším úkolem je sledovat a analyzovat průběh tohoto projektu, analyzovat strategie jednotlivých aktérů projektu, v každé z etap. Analyzujeme sociální aktéry procesu především s ohledem na jejich roli, hierarchii, strukturu, komunikaci v daném procesu a pomáháme tím zadavateli v kvalitním řešení projektu jak v jednotlivých fázích, tak i v celém projektu. Nevzniká následný text, ale pravidelné konzultace, které reflektují postupy procesu a v otevřeném dialogu mezi zadavatelem a námi vzniká návrh postupů pro další etapy projektu. Jedná se tedy o otevřený dialog mezi zadavatelem a námi, ve kterém je základním kritériem spolupráce a důvěra.

2016

Roudnice nad Labem

Dostupnost, potřeba a kvalita sociálních služeb

Zadavatel: Úřad vlády České republiky, Odbor pro sociální začleňování v romských lokalitách (Agentura).

Tento projekt vznikl na základě výzkumného šetření v Roudnici nad Labem věnovanému tématu „Dostupnost, potřeba a kvalita sociálních služeb” v období listopad – prosinec 2016. Zadáním tohoto šetření bylo navrhnout a uskutečnit kroky, které by usnadnily vyjednávání o podpoře sociálních služeb v místním zastupitelstvu. Veřejná finanční podpora sociálních služeb se uskutečňuje skrze státní (respektive krajský) a obecní rozpočet. Základním problémem, který byl zadavatelem i oslovenými aktéry v lokalitě zmiňován, je nastavení systému financování sociálních služeb na místní úrovni – to znamená městem Roudnice nad Labem. Tento systém podléhá častým změnám, které zvyšují nejistotu prostředí fungování sociálních služeb. A to nejen v obdobích roční periodicity, jak je tomu zvykem, ale i v průběhu roku. Způsob a podmínky financování systému sociálních služeb na místní úrovni jsou pro sociální služby klíčovou složkou provozování sociálních služeb, protože bez podpory na místní úrovni nemohou být spolufinancovány z dalších úrovní – krajské a státní. Na základě analýzy dokumentů a rozhovorů s jednotlivými aktéry jsme navrhli postup vyjednávání a uskutečnili společné setkání zastupitelů, úředníků a zástupců poskytovatelů sociálních služeb. Zpracovali jsme plán dialogu mezi všemi aktéry, zprostředkovali úvodní schůzku, kterou jsme i moderovali.

Celý text je zveřejněný na stránkách zadavatele:

prohlédnout

METODA

Dialog mezi aktéry o neuralgických bodech a jeho moderace.

Jedná se o tematickou otevřenou diskuzi nad zjištěními sociologického šetření se zúčastněnými aktéry. Má několik částí. V první jednáme s každým aktérem separátně a seznamujeme jej se zjištěními získanými z analýzy. Zároveň společně s nimi zpracováváme návrh dalšího postupu nad každým neuralgickým bodem, který obsahuje časový harmonogram a seznam aktérů. Řešení neuralgických bodů je založeno na otevřeném dialogu mezi aktéry, kterých se tento bod týká. Může jít o zástupce samosprávy, úředníky, odborníky. Dialog je multioborový, je založen na hledání společného řešení. Naší rolí je moderace takového postupu, jeho reflexe a analýza procesu.

2015

Jiráskovo náměstí

společně s Pěstuj prostor

V roce 2015 projektový tým tvořený městským obvodem, spolkem Pěstuj prostor, Klášterem dominikánů Plzeň a Masarykovou základní školou, ve spolupráci s žáky a pedagogy Církevního a Sportovního gymnázia a neposledně s širokou veřejností, připravil nový participativní „projektový záměr“. Ten přihlásil do soutěže o grant Nadace Proměny Karla Komárka, kde uspěl v konkurenci 33 měst v České republice. Plzeň tak získala 25 milionů korun na rekonstrukci náměstí, další prostředky schválilo zastupitelstvo města Plzně. Celková investice by měla být ve výši 110 milionů korun.

METODY

Participační spolupráce s veřejností

Jedním z cílů projektu bylo pokusit se navázat dlouhodobější spolupráci s širokou veřejností. K nastavení bližšího kontaktu jsme využili celou škálu nástrojů – dotazníkové šetření (352 zodpovězených dotazníků), úvodní plánovací besedy nad „prázdným papírem“, setkání s firmami, podnikateli a zástupci neziskových organizací. Zároveň samotný iniciační tým projektu formovalo vedle Městského obvodu Plzeň 2 – Slovany a města Plzně několik významných „stakeholderů“ (institucí) sídlících přímo v prostoru náměstí – Klášter dominikánů Plzeň, Masarykova základní škola – či spolek Pěstuj prostor věnující se participaci v širší oblasti a měřítku. Od začátku také na projektu spolupracovali žáci a učitelé dalších místních škol – Církevního gymnázia, Sportovního gymnázia, 13. ZŠ Plzeň.

Výsledky z participačního procesu byly prezentovány architektům, kteří se účastnili architektonické soutěže – formou komentované vycházky a prezentace.

Metody pro nás neznamenají dogmatické normy, které musí být vždy uplatněny, ale v souvislosti s cíli projektu, dohodami s aktéry je vždy participační proces rámován trsem metod, které nejlépe odpovídají danému projektu.